Čas dovolených je v plném proudu, proto jsme se rozhodly přijít s tématem, které všechny aktuálně zajímá. Může mi zaměstnavatel přispět na dovolenou? A kolik? S benefity od zaměstnavatele si lámou hlavu ročně stovky lidí. Nejprve se pojďme podívat, jak to bylo obecně s benefity z historického hlediska.
S benefity neboli výhodami pro zaměstnance nepřišel u nás v České republice nikdo jiný než Tomáš Baťa. Staral se především o vzdělání a stravování zaměstnanců, o jejich zdravotní péči a také o volnočasové aktivity, protože si velice výrazně uvědomoval potřebu skloubení pracovního a soukromého života.
V dnešní době, kdy je trh práce téměř nasycen, se benefity od zaměstnavatele velmi často berou jako samozřejmost. Mezi nejposkytovanější benefity, které zaměstnanci preferují a vyžadují patří například mobilní telefon, týden dovolené navíc, služební auto, stravenky, pružná pracovní doba a spoustu dalších výhod. Pořád platí, že benefity nejsou ze strany zaměstnance nárokovatelné, ale pokud je zaměstnavatel přiznává, je nutné, aby stanovil jednotná pravidla pro všechny zaměstnance.
V dnešním článku se budeme věnovat konkrétnímu benefitu, a to peněžnímu příspěvku na dovolenou. Rozebereme si poskytnutí příspěvku z praktického hlediska, protože z psychologického hlediska není co řešit. Jakmile zaměstnavatel zaměstnanci poskytne příspěvek na dovolenou, nezbývá než se radovat. Ale jaké výhody či nevýhody vlastně plynou pro zaměstnavatele? Tak, aby to bylo výhodné pro obě strany, nesmí příspěvek přesáhnout 20 000 Kč ročně pro 1 zaměstnance. Pro zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad, a pro zaměstnance daňově osvobozený příjem. Což znamená, že zaměstnavateli se navýší účetní náklady, ale nesníží se mu daňová povinnost jako taková. Co se týká zaměstnance je to pro něj čistý peněžení příjem. Aby tato pravidla platila, musí se jednat o nepeněžní plnění, kterého může zaměstnavatel dosáhnout tak, že nedá peníze zaměstnanci do ruky, ale například za něj uhradí zakoupený zájezd přímo cestovní kanceláři. Pokud celková vyplacená částka ve formě benefitu přesáhne 20 000 Kč, u zaměstnance bude 20 000 Kč osvobozeno od daně z příjmu a částka přesahující 20 000 Kč bude jakožto zdanitelný příjem zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde do výše 20 000 Kč o nedaňový výdaj a částka přesahující 20 000 Kč bude daňovým výdajem. Pojistné, které hradí zaměstnavatel sám za sebe z částky nad tento limit, která zvyšuje vyměřovací základ pro odvod pojistného u zaměstnance, bude rovněž jeho daňovým výdajem. Pokud by však zaměstnavatel poskytl příspěvek přímo zaměstnanci, jednalo by se u zaměstnavatele o daňový výdaj, a u zaměstnance o zdanitelný příjem, který bude zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění bez ohledu na výši částky.
Pokud by zaměstnanci nechtěli využít příspěvek na dovolenou, může jim zaměstnavatel také poskytnout poukázky či vouchery na kulturní nebo sportovní zážitek, kosmetické či wellness procedury. Poskytnutí těchto příspěvků funguje na zcela stejném principu jako je popsáno výše.
Nyní nám nezbývá nic jiného než popřát zaměstnancům i zaměstnavatelům krásné léto a spoustu šťastně strávených dovolených ať už s příspěvkem či bez něj.
Za JVL finance Markéta Vondrašová a Ing. Lucie Műllerová
Zdroj: Daňové zákony 2018