Občas se každému z nás může přihodit situace, kdy chtě nechtě budeme muset vyhledat lékaře v době, na kterou nám připadá výkon práce. Co s tím? Je návštěva lékaře v pracovní době povolena? Mohu vůbec k lékaři jít? Samozřejmě lékaře navštívit můžeme, ale celá problematika není až tak jednoduchá, jak se zprvu může zdát. Zkusíme si tedy krok po kroku, a to jak z pohledu zaměstnance, tak z pohledu zaměstnavatele říci, kdo a na co má či nemá nárok.
Jiná důležitá osobní překážka v práci
Návštěva lékaře v pracovní době formou vyšetření nebo ošetření je klasifikována jako tzv. jiná důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance. Všechny jiné důležité osobní překážky jsou kromě zákoníku práce upraveny i nařízením vlády č. 590/2006 Sb., které stanoví okruh a rozsah, včetně toho, zda zaměstnanec má za dobu dané překážky nárok na pracovní volno s náhradou mzdy (tzv. placené volno) nebo bez ní (neplacené volno).
V souvislosti s výše zmíněným, musíme ale upozornit na to, že zaměstnanec má v první řadě povinnost, domlouvat si vyšetření u lékaře na dobu, která nepřipadá na jeho výkon práce, tedy mimo pracovní dobu – jedná se o taková vyšetření, která lze plánovat dopředu. Pouze v případě, že návštěva lékaře mimo pracovní dobu není proveditelná, může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o pracovní volno povolené zákonem. Prokazování této situace může být v některých případech složitější, nicméně není nemožné. V praxi jde o to, aby si zaměstnanec neplánoval např. vyšetření u zubaře v pracovní době, ale snažil se využít i mimopracovní dobu, což si zaměstnavatel může ověřit na základě ordinačních hodin lékaře.
Vyšetření v pracovní době
Veškeré návštěvy lékaře v pracovní době, které mají zaměstnanci dopředu naplánované, musí ze zákona oznámit zaměstnavateli předem a následně jejich absolvování také řádně prokázat. Zde se nabízí otázka, jakým způsobem může zaměstnanec prokázat, že u lékaře byl. Neexistuje žádný předepsaný formulář (tak jako v případě tzv. neschopenek), ale z potvrzení od lékaře by mělo být patrné, jak dlouho návštěva lékaře trvala, aby tento čas mohl zaměstnanec zaměstnavateli doložit.
Zaměstnavatel je v případě, kdy probíhá návštěva lékaře v pracovní době, povinen omluvit zaměstnance na dobu nezbytně nutnou. Doba nezbytně nutná pro ošetření nezahrnuje jen samotný lékařský výkon, ale také cestu, která je nutná na dopravení se do lékařského zařízení a zpět.
Náhrada mzdy
Za dobu vyšetření nebo ošetření v pracovní době přísluší zaměstnanci kromě pracovního volna i náhrada mzdy, a to ve výši jeho průměrného výdělku zjištěného dle platných právních předpisů. Náhradu mzdy za celou nezbytně nutnou dobu vyšetření nebo ošetření (tedy včetně cesty do zdravotnického zařízení) je však zaměstnanec oprávněn požadovat pouze tehdy, jestliže navštíví takové zdravotnické zařízení, které je nejblíže jeho pracovišti nebo bydlišti (samozřejmě pokud takové existuje a nabízí právě potřebnou lékařskou péči), zároveň musí mít se zaměstnancovou zdravotní pojišťovnou platnou smlouvu. Pokud se tedy zaměstnanec rozhodne absolvovat návštěvu lékaře (kterou nelze jinak vykonat mimo pracovní dobu) v jiném zařízení, pracovní volno mu přísluší, ale s náhradou mzdy pouze v takovém rozsahu, jako by zaměstnanec využil zdravotnické zařízení nejblíže svému bydlišti/pracovišti.
Shrnutí
Naše právní úprava říká, že pro návštěvu lékaře má zaměstnanec primárně volit dobu, kdy není v práci, ale zároveň říká, že pokud nelze jinak, zaměstnavatel musí zaměstnanci poskytnout pracovní volno. A pozor, často se setkáváme s tím, že zaměstnavatelé vydávají různé pokyny o době, kterou u lékaře můžete strávit a omezují ji např. na 4 hodiny. V tomto případě se jedná o chybný výklad právních předpisů, protože doba pracovního volna pro návštěvu lékaře není omezena maximálním rozsahem, může se stát, že někdy zabere klidně celou pracovní dobu. Náhradu mzdy – tedy placené pracovní volno, dostává zaměstnanec pouze v případě, že lékaře nemohl navštívit v jinou než pracovní dobu a využil nejbližší lékařské středisko, které mu může potřebnou lékařskou péči poskytnout. Nicméně stále platí, že zaměstnavatel nemá právo zaměstnanci přikazovat, kterého lékaře navštíví. Tato volba je čistě na něm a na zaměstnavateli je pak posouzení poskytnutí pracovního volno s náhradou mzdy či bez náhrady.
Za JVL finance, Ing. Lucie Műllerová