Znáte to, ať je léto nebo zima, všude na nás čekají nejrůznější nástrahy. A minimálně jednou ve svém pracovním životě se těméř každý zaměstnanec setkal s pracovní neschopností at už v podobě úrazu či nemoci, kdy bohužel nadále svoji práci dočasně nemohl vykonávat. V takovém případě pak nastává lékařské ošetření, vystavení neschopenky a klidový režim. A co teď? Do práce dotyčný nemůže a jak se říká „bez práce nejsou koláče“.

Naštěstí v ČR existuje finanční pomoc. Prvních 14 dní dostává zaměstnanec svoji „nemocenskou“ v podobě náhrady mzdy od zaměstnavatele, stát tu tedy prozatím nehraje žádnou roli. Tato náhrada mzdy samozřejmě přísluší jen za ty dny, které měly být pro zaměstnance pracovními (u nemocenských dávek se pracovní dny nerozlišují, dávku dostanete i přes víkend nebo svátek). Denní náhrada mzdy je nicméně v průměru vyšší než nemocenské dávky. Je tu ovšem jeden zádrhel. První tři pracovní dny Vaší neschopnosti nemáte nárok na náhradu mzdy (výjimkou je nařízená karanténa, zde náleží náhrada mzdy ihned od prvního dne nemoci).

Při dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy od 4. pracovního dne přísluší 60 % průměrného redukovaného výdělku (dále jen „PRV“). PRV se zjišťuje tak, že vezmeme průměrný hodinový výdělek (je používán při stanovení platu během dovolené nebo pro příplatky) a dále se upraví jeho redukcí pomocí hodinových redukčních hranic. Při karanténě jsou navíc propláceny také první tři dny ve výši 60% PRV.

Nastává však otázka – co když nebudu práce schopný více jak 14 dnů? Nebojte se, i zde je nabízena pomocná ruka. Od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům dávky nemocenského pojištění. Tyto dávky mohou práce neschopní zaměstnanci pobírat po dobu maximálně 380 dnů od jejího vzniku, pokud není zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění stanoveno jinak. Podmínkou pro pobírání dávek nemocenského pojištění je účast na nemocenském pojištění. Dávky tedy nemohou pobírat lidé, kteří pracují na dohody, nezaměstnaní nebo podnikatelé (pokud si tedy neplatí pojištění dobrovolně).

U dávek nemocenského pojištěni vycházíme z denního vyměřovacího základu. Ten se vypočítá jako příjem za 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém se Vám stal úraz. Ten se vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadající na toto období. Do vyloučených dnů z rozhodného období zahrnujeme ty dny, kdy zaměstnanec nebyl pojištěn z důvodu neplaceného volna, nemoci nebo nezaměstnanosti.  Z tohoto podílu nám vypadne průměrný denní příjem – ten se dále opět redukuje dle redukčních hranic.

Na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí najdete dokonce i kalkulačku, která Vám přibližnou výši dávek nemocenské vypočte sama, a to  po zadání údajů o průměrném výdělku a době nemoci.

Pokud se Vám něco přihodí bezprostředně poté, co ukončíte pracovní poměr v zaměstnání, nevěšte hlavu. Existuje tzv. „ochranná lhůta“, kde Vám rovněž náleží nemocenské dávky. Tato ochranná lhůta trvá 7 kalendářních dnů od zániku nemocenského pojištění.

Na nemocenskou pouze v poloviční výši za kalendářní den má nárok zaměstnanec, který si způsobil svou dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí například ve rvačce. Dále takto vyměřená nemocenská náleží zaměstnancům, kteří si svoji dočasnou pracovní neschopnost způsobili pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných či psychotropních látek.

Nárok na dávky nemocenského pojištění zaměstnanci nenáleží, pokud si svou dočasnou pracovní neschopnost způsobil sám.

Snad jsme Vám problematiku nemocenské alespoň z části osvětlily. Zároveň pevně věříme, že uděláte vše pro to, abyste se veškerým úrazům a nemocem vedoucích k dočasné pracovní neschopnosti, vyhnuli.

Za JVL finance, Lucie Hrabětová