Dnes přicházíme s věčným a stále dokola se opakujícím tématem a to zaměstnaneckých příplatků. Pracujete v práci přesčas, o víkendech, ve svátcích či v noci? Nejste si jisti, zda jste za tyto nestandardní práce správně a dostatečně ohodnoceni? Nebo jste zaměstnavatel a nevíte zda postupujete v případě příplatků správně? Pak právě pro vás je tento článek.

V dnešním článku tedy rozebereme práci přesčas (v podnikatelském sektoru, nikoliv ve veřejné správě), protože celá řada z nás více či méně často musí v práci opravdu zůstávat nad rámec své běžné pracovní doby, ať už dobrovolně či nedobrovolně. Jak by tedy taková práce přesčas měla fungovat dle zákona?

Žádná společnost se nemusí nikomu zpovídat či hlásit, že zaměstnancům nařizuje přesčasy, ale musí je přesně evidovat a při jejich nařizování a proplácení postupovat v souladu se zákonem, a to tedy takto:

  • Pokud zůstáváte v práci sami od sebe déle a divíte se, že vám přesčasy nejsou propláceny, děláte chybu – protože přesčasy jsou vám propláceny pouze tehdy, pokud vám je zaměstnavatel nařídí, oznámí či se s ním dopředu domluvíte, nelze však po zaměstnavateli vyžadovat, aby vám proplácel čas, který sami dobrovolně trávíte v práci nad rámec vaší pracovní doby
  • zaměstnavatel Vám opravdu může nařídit práci přesčas, a to z vážných provozních důvodů, k nařízení práce přesčas by mělo dojít s dostatečným předstihem (bohužel v praxi tomu tak často není a je velmi těžké tzv. dostatečný předstih přesně definovat, neboť zákon toto nijak zvlášť nespecifikuje, a co si budeme povídat, každý má jinou představu o dostatečném předstihu – pro zaměstnance to kolikrát není ani týden a pro zaměstnavatele to může být třeba 1 hodina)
  • práce přesčas je práce, která je nad fond pracovní doby za kalendářní měsíc (takže např. při neomluvené absenci nebo neplaceném volnu zaměstnanec přesčasů nemusí vůbec dosáhnout – protože nepřekročí fond pracovní doby, a v tomto případě nemá žádný zákonný nárok na proplácení přesčasů)
  • zaměstnavatel MUSÍ uhradit zaměstnanci minimálně o 25% vyšší průměrnou hodinovou mzdu za každou hodinu práce navíc nebo mu poskytnout do konce 3. kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce přesčas náhradní volno v délce odpracovaného přesčasu – přesčasy kompenzované náhradním volnem nejsou ohodnocené vyšší mzdou – takže buď dostanete náhradní volno (nejste v práci a neberete si dovolenou) anebo dostanete za každou odpracovanou hodinu navíc klasickou hodinovou mzdu a příplatek za práci přesčas
  • zaměstnavatel smí nařídit max. 8 hodin v týdnu a maximálně 150 hodin v celém kalendářním roce – přes tyto limity se může zaměstnavatel dostat pouze po domluvě se zaměstnancem, který s tímto bude souhlasit – pak v tom není problém, ale pokud zaměstnanec odmítne pracovat více než 150 přesčasových hodin za rok, zaměstnavatel nemá žádné zákonné právo jej k takovéto práci nutit
  • po dohodě obou stran lze tedy odpracovat maximálně 416 hodin přesčasů za rok, tedy 150 nařízených hodin a 256 hodin se souhlasem zaměstnance, do těchto limitů se žádným způsobem nepočítají přesčasy, za něž bylo poskytnuto náhradní volno – tzn., pokud zaměstnancům nejsou vypláceny příplatky za práci přesčas, protože si tyto přesčasové hodiny vybírají, mohou jich odpracovat tolik, kolik se se zaměstnavatelem dohodnou
  • pokud by se zaměstnavatel chtěl vyhnout proplácení přesčasů – může obejít zákon, a to tak, že při sjednávání pracovní smlouvy se zaměstnancem do smlouvy uvede například tuhle kouzelnou formulku: mzda již zahrnuje odměnu za práci přesčas – v tomto případě zaměstnavatel může požadovat, aby zaměstnanec odpracoval 150 přesčasových hodin bez nároku na jakoukoliv odměnu!
  • pro zaměstnavatele bývá výhodnější poskytování náhradního volna, protože ušetří příplatek, který vstupuje do hrubé mzdy – tzn. musí se pak také danit, odvádí se z něj sociální a zdravotní pojištění a celkově tedy navyšuje firemní náklady, na druhé straně se náhradní volno nijak neplatí a nevztahuje se do průměrného výdělku (ze kterého se počítají náhrady mzdy například za dovolenou)

V dnešním článku jsme podrobně popsaly, jak je tomu s přesčasovými hodinami, a to jak z pohledu zaměstnanců, tak z pohledu zaměstnavatelů. Věříme, že si zde každý z Vás najde to svoje a článek Vám pomůže se v celé problematice lépe orientovat.

Za JVL, Lucie Műllerová

Zdroj: Zákoník práce