Zaměstnanec za dny, kdy čerpá dovolenou, nepobírá mzdu, ale její náhradu. Náhrada mzdy za dovolenou se vypočítává z průměrného výdělku za kalendářní čtvrtletí. Toto čtvrtletí předchází čtvrtletí, ve kterém čerpáte dovolenou. To znamená, že pokud jedete na dovolenou v dubnu, počítá se náhrada mzdy s výdělkem od ledna do března, pokud čerpáte dovolenou v červnu, počítá se od dubna do června a tak dále.
Co to je průměrný výdělek?
A co se myslí pod pojmem „průměrný výdělek“? Průměrný výdělek je jednoduše řečeno hrubá mzda za ty tři měsíce, ze které se vám náhrada ze mzdy počítá. Tato hrubá mzda se pak dělí počtem odpracovaných hodin. Jak hrubou mzdu, tak počet odpracovaných hodin snadno vyčtete z Vašich výplatních pásek. Ovšem do hrubé mzdy se také započítávají mimořádné prémie a bonusy. Pokud jste tedy dostali prémii, která se vztahuje na delší časové období než čtvrtletní (například třináctý plat nebo roční odměnu) zahrne se do výpočtu průměrného výdělku za dané kalendářní čtvrtletí jen jej čtvrtina (poměrná část dle odpracované doby). Zbytek odměny či třináctého platu se rozpočítá na další měsíce roku. Bonus tak může náhradu za dovolenou hezky navýšit.
Na internetu najdete spoustu kalkulaček, které Vám po zadání potřebných dat náhradu mzdy za dovolenou vypočítá. Tato data jsou hrubá mzda a odpracované hodiny za čtvrtletí, ze kterého se Vám počítá průměrný výdělek, denní doba, počet dní plánované dovolené a zda byla součástí Vašeho příjmu v kalendářním čtvrtletí před dovolenou roční odměna.
Zadání dat do kalkulačky je samozřejmě rychlé, ale náš názor je, že zaměstnanec (ale i mzdová účetní, která výpočty provádí) by měli vědět, jaké složky se do výpočtu náhrady mzdy za dovolenou započítávají. Nejednou se stalo, že programy, které průměry ze mzdy počítají, je počítali špatně a účetní se na výpočet programu spoléhaly. Proto by každá mzdová účetní měla být schopna namátkové kontroly a dopočítat se na stejnou hodnotu, jako uvádí mzdový program.
Proto si ukážeme krok po kroku, jak postupovat v případě, že nás zajímá náhrada mzdy za dovolenou. Zodpovíme všechny důžežité otázky a uvedeme modelové příklady.
Jak se počítá náhrada mzdy, když čerpáte dovolenou?
Čerpání dovolené je u zaměstnanců a živnostníků odlišné. Živnostníci čerpají dovolenou dle svého uvážení, ovšem bez finančního plnění. Zaměstnanci oproti živnostníkům mají nárok na zákonnou dovolenou během roku a za dny volna mají nárok na náhradu mzdy za dovolenou. Během čerpání tedy zaměstnanci nedostávají svůj běžný plat, ale náhradu mzdy. A právě díky náhradě mzdy mohou někteří na dovolené vydělat víc, než kolik dostávají měsíčně na výplatní pásce.
Náhrada mzdy za dovolenou pro zaměstnance a její rozsah je upraven dle zákoníku práce. Minimální výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce, ale existují výjimky (např. zaměstnanci státu mají 5 týdnů dovolené, pedagogičtí a akademičtí pracovníci mají nárok na 8 týdnů dovolené). Běžnou praxí je, že delší dovolená je velmi oblíbeným firemním benefitem, proto i zaměstnavatelé působící v soukromém sektoru dost často poskytují dovolenou nad rámec 4 týdnů, zpravidla zaměstnavatelé poskytují 5 týdnů dovolené.
Jak již bylo výše zmíněno, o výši průměrného hodinového výdělku rozhoduje zúčtovaná mzda za předchozí čtvrtletí. A právě tento průměrný hodinový výdělek je vstupním údajem při výpočtu náhrady mzdy. Mzdová účetní tedy musí sečíst hrubou mzdy za tři měsíce daného kalendářního čtvrtletí a to včetně případných měsíčních či čtvrtletních odměn nebo prémií (roční prémie se rozpočítávají). Takto sečtenou hrubou mzdu s veškerými prémiemi vydělí počtem odpracovaných hodin v daném kalendářním čtvrtletí. Zaměstnanci, kteří mají stejnou hrubou měsíční mzdu během roku není rozdíl ve výši náhrady mzdy a výší náhrady mzdy za čerpanou dovolenou. Zaměstnanci s rozdíly ve výši hrubé mzdy v jednotlivých kalendářních čtvrtletích však mohou načasováním termínu dovolené dokonce během roku vydělat.
Výpočet náhrady mzdy je založen na postupu v zákoně č. 262/2006 Sb., ke kterému se vztahují §222, §352 – §354 (viz příloha č. 1)
Jak se počítá náhrada mzdy za dovolenou, když má zaměstnanec pravidelnou měsíční mzdu?
Pan Čermák čerpá v červenci letošního roku 10denní dovolenou. Hrubá měsíční mzda za duben, květen a červen činí pokaždé 30.000 Kč, přičemž ve druhém čtvrtletí roku odpracoval pan Čermák celkem 520 hodin. Souhrnná hrubá mzda za druhé čtvrtletí činí 90.000 Kč. Průměrný hodinový výdělek vypočítáme jako 90.000 Kč/520 hodin = 173,08 Kč. Náhrady mzdy za jeden den dovolené činí 1.384,64 Kč (173,08 Kč x 8 hodin) a celková náhrada mzdy za dovolenou činí 13.846,4 Kč (1.384,64 Kč x 10 dnů). Jednoduché, že?
Jak se pak počítá náhrada mzdy za dovolenou u zaměstnance, který vydělává každý měsíc jinak?
Paní Čermáková čerpá 10denní dovolenou v červenci a pak 10denní dovolenou v listopadu.
Ve druhém čtvrtletí, ze kterého se počítá náhrada mzdy pro dovolenou v červenci, měla průměrný hodinový výdělek 134,62 Kč (70.000 Kč hrubé a 520 odpracovaných hodin). Za jeden den dovolené činí náhrada mzdy 1.076,96 Kč (134,62 Kč x 8 hodin), za celou 10denní dovolenou pak 10.769,6 Kč (1.076,96 Kč x 10 dnů).
Ve třetím čtvrtletí, tedy za červenec, srpen a září měla paní Čermáková souhrnnou hrubou mzdu 95.000 Kč a odpracovala 496 hodin. Průměrný hodinový výdělek bude tedy 191,53 Kč (95.000 Kč / 496 hodin). Náhrada mzdy za jeden den dovolené bude činit 1.532,24 Kč (191,53 Kč x 8 hodin) a za celou 10denní dovolenou bude mít náhradu mzdy v celkové výši 15.322,4 (1.532,24 Kč x 10 dnů).
Rozdíl v náhradě mzdy za 10 dní dovolené u paní Čermákové činí 4.552,8 Kč (15.322,4 Kč – 10.769,6 Kč). Důvodem tohoto rozdílu je vysoká hrubá mzda v předchozím kalendářním čtvrtletí, ze kterého se náhrada mzdy počítá.
Zdaňuje se náhrada mzdy za dovolenou?
Ano, i náhrada mzdy za dovolenou se zdaňuje. Při výpočtu čisté mzdy za měsíc, ve kterém byla dovolená čerpána, se totiž sečte hrubá mzda za odpracované dny a náhrada mzdy za dovolenou. Souhrnná částka pak podléhá standardnímu zdanění a to daní z příjmu fyzických osob a pak se ještě odečítá sociální a zdravotní pojištění. Vše ve standardním zákonném rozsahu. Celkové mzdové náklady zaměstnavatele jsou tedy v praxi vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem a to právě z důvodu placeného povinného pojistného za zaměstnance v souhrnné výši 33,8 % (24,8 % a sociálním pojištění a 9 % na zdravotním pojištění), dále pak z důvodu placené dovolené zaměstnanci.
Jak na čerpání dovolené?
Na co by si měli dát zaměstnanci pozor je to, že nemůžou čerpat dovolenou libovolně jak se jim zachce. Čerpání dovolené je totiž upraveno v § 217 zákoníku práce. Pokud jsou na pracovišti dobré vztahy, pak nebývá problém s čerpáním dovolené v jakémkoliv termínu.
Zaměstnavatel ale může délku a termín dovolené určit sám. Dle § 217 zákoníku práce mimo jiné platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době. Dále je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené anebo že ho odvolal z dovolené.