Na téma dnešního příspěvku nás přivedla společnost Raiffeisen BANK, když nás požádala o profesionální stanovisko, a hlavně o konkrétní praktický návod, jakým způsobem mohou firmy přispívat zaměstnancům na jejich soukromá pojištění, jak je možné příspěvek na pojištění pro zaměstnance zaúčtovat a jak na ně pohlížet z daňového hlediska.
Velmi často se prý setkávají s tím, že jejich klienti si pojištění nechtějí sjednat, ač o něj mají zájem z důvodu, že jejich zaměstnavatelé jim prý nemohou přispívat, protože neví, jak tyto příspěvky zaúčtovat. A zároveň neví o možnosti zahrnout je do daňového přiznání a případně jaké principy se uplatňují pro daňové úlevy vyplývající z uzavření těchto typů pojistek.
To nás přimělo k tomu vytvořit pro Raiffeisen BANK jakýsi návod pro její klienty, který by jim pomohl celé problematice více porozumět. V dnešním článku se dozvíte nejen to, ale i další užitečné informace.
V dnešní době, kdy je nezaměstnanost na velice nízkých číslech, se mnoho zaměstnavatelů snaží potenciální uchazeče o práci přilákat a stávající zaměstnance více motivovat využíváním většího množství peněžních či nepeněžních benefitů. Je zřejmé, že ač je naše ekonomika ve velmi dobré kondici, jsou veškeré benefity pro zaměstnance nemalými náklady, na které mnohdy podniky nemají.
Proto se snaží vytvářet a vybírat pro zaměstnance takové motivační prostředky, které by byly efektivní, ale na druhou stranu by jejich rozpočet příliš nezatížily.
Rozdíl mezi důchodovým připojištěním a důchodovým pojištěním
Jako velmi oblíbené benefity se v současné době jeví penzijní či důchodové připojištění a životní pojištění. Pozor si dejte na rozdíl mezi důchodovým připojištěním a důchodovým pojištěním. Tyto pojmy sice zní podobně, ale jejich podobnost je pouze zdánlivá, protože se jedná o úplně jiné druhy pojištění.
- Důchodové pojištění – Je povinné ze zákona a počítá se procentuálně z výše vaší hrubé mzdy. Přispívá na něj z větší části zaměstnavatel a z menší části zaměstnanec.
- Důchodové připojištění – Je ryze dobrovolné a je to jedna z možností, jak si spořit peníze do budoucnosti. Penzijní připojištění existuje na našem trhu více než 15 let a v současné době začíná být nedílnou součástí našeho běžného spořícího systému, neboť se do budoucna bude patrně jednat o jediný zdroj našich příjmů ve stáří. Jeho důležitost roste přímo úměrně s tím, jak rychle stárne naše populace a náš důchodový systém není dostatečně elastický na to, aby reagoval přímo úměrně na tyto rychlé změny, zvlášť při stále rostoucím schodku našeho státního rozpočtu.
Penzijní připojištění je dané zákonem č. 42/1994 Sb. z roku 1994, kdy se stát snažil regulovaně podpořit spořící aktivity obyvatelstva jako reakci na zvyšující se procento populace a snižující se finanční prostředky, které by mohly být využívané v rámci sociálního pojištění. Jedná se tedy o produkt, který má pomoci zhodnocovat peněžní prostředky a spořit si tak na budoucnost.
Penzijní pojištění si může sjednat občan České republiky či občan žijící na území jiné členské země Evropské unie, musí však mít trvalý pobyt v České republice a být starší 18 let. Penzijní připojištění probíhá formou pravidelných či nepravidelných plateb a je to zároveň příspěvek na pojištění. Výše příspěvku nemusí být po celou dobu stejná, ale je možné ji zvyšovat či snižovat dle aktuální situace, není výjimkou, že na nějakou dobu dojde k přerušení spoření.
Proč je vlastně penzijní připojištění pro klienta výhodnější než klasické spořicí účty? Největším benefitem jsou příspěvky od státu a také jednorázové roční podíly na zisku – výnosy z Transformovaného účtu penzijního připojištění, kdy penzijní společnosti využívají naše vložené prostředky pro investování. Samozřejmě musíme počítat s velmi nízkými výnosy, ale výhodou je velmi nízké riziko – tyto investice jsou považovány za velmi bezpečné.
A tím druhým benefitem pro zaměstnance je pak příspěvek na pojištění, který mu může poskytovat jeho zaměstnavatel. Státní příspěvky jsou ve výši dle výše měsíčního příspěvku účastníka, nikoliv pak na příspěvky, které vám přispívá zaměstnavatel.
Pro účastníka penzijního připojištění tímto však výhody zdaleka nekončí. Další bezesporu značnou výhodu pak představuje daňové zvýhodnění, v případě, že naše příspěvky převýší částku 12 000 Kč za rok. V tomto případě pak můžeme v daňovém přiznání z příjmu fyzických osob nebo ročním zúčtování daně odečíst od základu daně částku ve výši přesahující právě oněch 12 000 Kč, ale pozor, maximální výše odečtu je pak 24 000 Kč v úhrnu za rok.
Abychom získali maximální daňovou úlevu, optimální se jeví příspěvek ve výši 3000 Kč, při němž taktéž získáme maximální výši státního příspěvku. Když bychom hrubým výpočtem při respektování 15% daňové sazby chtěli znát výši daňové úlevy, jedná se o částku 3 600 Kč za rok, což je poměrně pěkná částka.
Co se týče doby, kdy můžeme svoje úspory v rámci penzijního připojištění využít, jsou dány jasně, a to po dosažení věku 60 let a také po minimálně 60 měsících placení penzijního připojištění. Nárok pak máte na celou částku, kterou tvoří vaše příspěvky, státních příspěvky, příspěvek na pojištění od zaměstnavatele a jejich zhodnocení. Záleží pak pouze na vás, jestli zvolíte jednorázové vyplacení či průběžné měsíční přilepšení k vašemu stávajícímu starobnímu důchodu.
Jak vybrat peníze předčasně?
Další možností, jak přijít k penězům v rámci tohoto připojištění je, nárokovat si maximálně 50 % celkové naspořené hodnoty, a to po 15 letech pravidelného přispívání do penzijního připojištění, jedná se o tzv. výsluhovou penzi, pokud ji vaše smlouva zakládá. Její výplata je pak stejná jako po dosažení věku 60 let, tedy buď jednorázově, nebo v pravidelných platbách.
V případě, že klient dosáhne na invalidní důchod, je možné po prokázání invalidity požádat o přiznání tzv. invalidní penze. Pokud by došlo ke smrti klienta, který si spořil, mají pozůstalí nárok na výplatu celkové částky, pokud bylo zaplaceno alespoň 36 měsíčních plateb.
V případě, že byste se v průběhu plateb rozhodli předčasně smlouvu ukončit, na což samozřejmě máte plné právo, musíte dbát na to, že před dovršením starobní či výsluhové penze dostanete celkovou částku, ale bez státních příspěvků, na ně vám pak nárok zaniká.
Ve smlouvě jsou také pak stanoveny jasné podmínky, za kterých můžete od smlouvy odstoupit a na co konkrétně máte nárok či zda jsou součástí poplatky za předčasné zrušení. V tomto případě si pak dejte velký pozor na prostudování vaší smlouvy, abyste kvůli pár dnům či týdnům nepřišli o pěkné peníze jako je státní příspěvek na pojištění.
Nutno podotknout, že v České republice máme na výběr mezi 8 penzijními společnostmi, a proto je před uzavřením smlouvy vždy vhodné prozkoumat nabídky všech společností a vybrat si tu, která je pro nás nejvýhodnější. Největší rozdíly jsou ve zhodnocování vkladů, protože každá penzijní společnost pro zhodnocování používá jinou výši úrokové míry.
Životní pojištění
Nyní přejděme k životnímu pojištění a jeho stručné rekapitulaci. Toto pojištění upravuje zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Mnoho lidí si myslí, že pokud si platí zdravotní a sociální pojištění v rámci svojí podnikatelské či výdělečné činnosti, tak mají krytá veškerá rizika související se zdravím, ale opak je pravdou.
V kostce si musíme ujasnit, že sociální pojištění se skládá ze tří částí – důchodové, nemocenské a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – v rámci nemocenského pojištění máme krytou dočasnou pracovní neschopnost. Zdravotní pojištění pak pokrývá nezbytnou lékařskou péči – tedy návštěvy nemocničních zařízení a lékařů. Pro případ, že si tato pojištění neplatíme anebo pro případ, že nás potká například invalidita, dlouhodobé léčení úrazu, trvalé následky vlivem úrazu, pro případ závažného onemocnění je vhodné mít sjednané právě životní pojištění, které kryje tato rizika.
Smyslem životního pojištění je finanční zajištění sebe samého či svojí rodiny pro případ úmrtí či dlouhodobě špatného zdravotního stavu pojištěnce. Toto pojištění je placeno formou pravidelných plateb, kdy každá pojišťovna pak nabízí různé portfolio životních pojištění. V dnešní době jsou pojišťovny schopné vám ušít pojištění přímo na míru dle vašich potřeb – doporučujeme vám nechat si vytvořit nabídku od více pojišťoven.
V tomto oboru existuje značná konkurence a můžete se dostat na zcela odlišné částky za téměř totožné produkty, aspektů je celá řada, proto pečlivě vybírejte. Stejně tak jako v případě penzijního připojištění, tak i zde můžeme počítat s daňovými úlevami, jednou z podmínek je uzavření smlouvy na dobu minimálně 5 let a minimálně do věku 60 let.
Značnou pozornost musíme věnovat tomu, že pokud smlouvu vypovíme – předčasně ukončíme, bude nutné veškeré státem uznané úlevy zpětně dodanit a prostřednictvím finančního úřadu státu navrátit zpátky – někdy se může jednat o poměrně vysoké sumy. Proto doporučujeme i tuto skutečnost brát v úvahu.
Pojištění z účetního a daňového pohledu
Nyní jsme si vysvětlili, k čemu penzijní připojištění, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění slouží a proč jsou vlastně výhodné už jen díky tomu, že lze pobírat příspěvek na pojištění. Potud tedy teorie, ale přejděme nyní k praxi, a to jak z pohledu zaměstnavatele, tak i zaměstnance.
Možná si říkáte, že pro zaměstnavatele tyto příspěvky budou představovat značné náklady, ale není tomu 100% tak, protože stát zaměstnavatele motivuje tím, že jim umožňuje dávat si příspěvek na pojištění do daňově uznatelných nákladů a také jsou osvobozeny od plateb sociálního a zdravotního pojištění v souhrnné výši do 50 000 Kč za rok – ale pozor, jedná se o celkovou výši v součtu jak za penzijní, tak životní pojištění.
Pro zaměstnance je pak také výhodná klauzule zákona, která říká, že tento příspěvek je osvobozen od daně z příjmu fyzických osob a taktéž odvodů pojistného (zdravotní a sociální).
Zaměstnavatel může zaměstnanci přispívat na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění, jak jsme již výše zmínily. Roční výše příspěvků zaměstnavatele je na straně zaměstnance osvobozená od daně z příjmů do celkové výše 50.000,- Kč ročně. Pro zaměstnavatele jsou tyto příspěvky zaměstnancům daňově uznatelným nákladem.
Pokud příspěvky zaměstnavatele ročně přesáhnou 50.000,- Kč, pak je částka přesahující hodnotu 50.000,- Kč pro zaměstnance zdanitelným příjmem a musí být přidaněná ke mzdě. Na straně zaměstnavatele zůstávají příspěvky i nad roční hodnotu 50.000,- Kč daňově uznatelným nákladem.
Z pohledu zaměstnance
- Do výše 50.000,- Kč ročně se jedná o osvobozený příjem, který nemusí zaměstnanec nijak danit dle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP
- Pokud tedy zaměstnavatel přispěje ročně jednomu zaměstnanci například 12.000,- Kč na penzijní připojištění a 36.000,- Kč na soukromé životní pojištění, pak celková výše těchto příspěvků zaměstnavatele činí 48.000,- Kč. Tato částka je u zaměstnance osvobozeným příjmem, který nemusí danit daní z příjmů fyzických osob.
- Pokud by však zaměstnavatel přispěl danému zaměstnanci ročně například celkem 24.000,- Kč na penzijní připojištění a 36.000,- Kč na soukromé životní pojištění, pak celková výše těchto příspěvků zaměstnavatele činí 60.000,- Kč. Částka převyšující stanovený limit 50.000,- Kč ročně musí být zúčtována do mzdy v měsících, kdy hodnota příspěvků překročila tento roční limit. Rozdíl ve výši 10.000,- Kč tedy musí zaměstnavatel přičíst ke mzdě a odvést z této částky daň z příjmů a zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Z pohledu zaměstnavatele
- Veškeré příspěvky zaměstnavatele jednotlivým zaměstnancům na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a soukromé životní pojištění jsou daňově uznatelným nákladem dle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP – není zde stanoven žádný limit
- Aby byl příspěvek zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, musí být tento příspěvek sjednán v kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě, ve vnitřním předpisu nebo v jiné smlouvě. Pracovní poměr se zaměstnancem musí být sjednán na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce.
- Zaměstnavatel zaúčtuje operace související s výplatou těchto příspěvků následujícím způsobem (výše příspěvku činí např. 1000,- Kč měsíčně).